|
|
Od sionismu k antisionismu: Proměna vztahu Československa a Izraele na stránkách Rudého práva (1947-1953)
Eder, Ivana ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce Od sionismu k antisionismu: Proměna vztahu Československa a Izraele na stránkách Rudého práva (1947-1953) pojednává o období, ve kterém došlo k přerodu vztahů Izraele a Československa. Nejprve se práce zabývá materiální a diplomatickou podporou, kterou Československo vznikajícímu státu Izrael poskytovalo. Následně rozebírá události, které vztahy obou států narušovaly a vedly k vzájemnému odcizení. V posledku popisuje období, kdy se země dostaly do otevřeného nepřátelství a Československo zaujalo velmi negativní postoj vůči sionismu. V práci jsou nastíněny dva pohledy na tyto události z let 1947-1953. První reprezentuje pohled historiků na základě faktů a dobových dokumentů. Druhý pohled poskytuje vhled do toho, jak světové dění interpretovala Komunistická strana Československa skrze svůj tiskový orgán Rudé právo. To bylo soudobým nejčtenějším periodikem s nákladem převyšujícím jeden milion, jehož úkol byl šířit propagandu, izolovat občany od režimu "nepohodlných" informací a směrovat je žádoucím směrem - tedy k Sovětskému svazu. Výstupem této diplomové práce je důkladná kvalitativní analýza relevantních článků Rudého práva a jejich následná komparace s historickým bádáním.
|
|
|
Cesta Československa od podpory sionismu k antisionismu (1947-1957)
Habermann, Tomáš ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Pejčoch, Ivo (oponent)
Tématem disertační práce je proměna vztahu komunistické strany Československa a československého totalitního režimu k sionismu v letech 1947-1957. Hlavním cílem archivního výzkumu bylo zmapování podpory sionistických aktivit při vzniku státu Izrael a přiblížení postupného přechodu komunistů z pozice podporovatelů sionismu do pozice zarytého antisionismu. Pomoc rodícímu se státu Izrael v letech 1947-1949 je přiblížena prostřednictvím role Československa na valných shromážděních OSN v roce 1947 a role ČSR jako člena United Nations Special Committee on Palestine. Dále prostřednictvím dodávek vojenské techniky do Izraele, diplomatické podpory, podpory emigrace a výcviku židovské brigády na území ČSR v roce 1948. Postupný přechod do antisionistických pozic na přelomu čtyřicátých a padesátých let je demonstrován na komplikovaných jednáních o hospodářské spolupráci a na zasahování režimu do chodu Židovských náboženských obcí. V první polovině padesátých let se podpora a spolupráce změnila ve vyloženou opozici a vyústila v diplomatickou roztržku způsobenou procesem se Slánským. Ten měl jasný antisemitský a antisionistický rozměr. Vyloženě antisionistická pozice režimu je doložena prostřednictvím dalších politicky motivovaných procesů - především procesu s izraelskými diplomaty Šimonem Ornsteinem a Mordechajem...
|
|
|
Israel and Czechoslovakia: RFE/RL on the relations of the two countries, 1967-1971
Ďurková, Michaela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Táto diplomová práca skúma vzťah Československa k Izraelu v rokoch 1967-1971. Konkrétne sa venuje antisionistickej doktríne socialistického režimu, ktorá sa okrem proti-izraelského postoja ČSSR odrážala aj vo vzťahu oficiálnych miest k vlastnému židovskému obyvateľstvu, a vyznačovala antisemitskými prvkami. Na rozdiel od striktného odmietania antisemitizmu sa Československo od prelomu 40. a 50. rokov 20. storočia netajilo nepriateľským postojom k židovskému štátu na Blízkom východe. Boj proti sionizmu bol jedným z cieľov ideovej vojny ČSSR so svojimi skutočnými či údajnými nepriateľmi. Izrael predstavoval pre československý režim Západ a Západ bol plný tzv. centier ideologickej diverzie. Jedným z nich bola aj rozhlasová organizácia Slobodná Európa (RFE). Autorka vychádza z predpokladu, že RFE ideový boj Československa nielen reflektovalo, ale vytváralo preň aj určitý protipól. Prostredníctvom analýzy situačných správ RFE v kontexte stanoveného obdobia práca hodnotí mieru úlohy RFE ako protipólu československej antisionistickej ideológie. Po teoretickom úvode práce (1. kapitola) autorka popisuje premeny vzťahu Československa k Izraelu a k vlastnej židovskej menšine medzi rokmi 1945-1967, a poukazuje na napätie medzi antisionizmom a antisemitizmom ako takým (2. kapitola). Predmetom poslednej kapitoly...
|
|
|
Cesta Československa od podpory sionismu k antisionismu (1947-1957)
Habermann, Tomáš ; Charvátová, Kateřina (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Pejčoch, Ivo (oponent)
Tématem disertační práce je proměna vztahu komunistické strany Československa a československého totalitního režimu k sionismu v letech 1947-1957. Hlavním cílem archivního výzkumu bylo zmapování podpory sionistických aktivit při vzniku státu Izrael a přiblížení postupného přechodu komunistů z pozice podporovatelů sionismu do pozice zarytého antisionismu. Pomoc rodícímu se státu Izrael v letech 1947-1949 je přiblížena prostřednictvím role Československa na valných shromážděních OSN v roce 1947 a role ČSR jako člena United Nations Special Committee on Palestine. Dále prostřednictvím dodávek vojenské techniky do Izraele, diplomatické podpory, podpory emigrace a výcviku židovské brigády na území ČSR v roce 1948. Postupný přechod do antisionistických pozic na přelomu čtyřicátých a padesátých let je demonstrován na komplikovaných jednáních o hospodářské spolupráci a na zasahování režimu do chodu Židovských náboženských obcí. V první polovině padesátých let se podpora a spolupráce změnila ve vyloženou opozici a vyústila v diplomatickou roztržku způsobenou procesem se Slánským. Ten měl jasný antisemitský a antisionistický rozměr. Vyloženě antisionistická pozice režimu je doložena prostřednictvím dalších politicky motivovaných procesů - především procesu s izraelskými diplomaty Šimonem Ornsteinem a Mordechajem...
|
|
|
Israel and Czechoslovakia: RFE/RL on the relations of the two countries, 1967-1971
Ďurková, Michaela ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Táto diplomová práca skúma vzťah Československa k Izraelu v rokoch 1967-1971. Konkrétne sa venuje antisionistickej doktríne socialistického režimu, ktorá sa okrem proti-izraelského postoja ČSSR odrážala aj vo vzťahu oficiálnych miest k vlastnému židovskému obyvateľstvu, a vyznačovala antisemitskými prvkami. Na rozdiel od striktného odmietania antisemitizmu sa Československo od prelomu 40. a 50. rokov 20. storočia netajilo nepriateľským postojom k židovskému štátu na Blízkom východe. Boj proti sionizmu bol jedným z cieľov ideovej vojny ČSSR so svojimi skutočnými či údajnými nepriateľmi. Izrael predstavoval pre československý režim Západ a Západ bol plný tzv. centier ideologickej diverzie. Jedným z nich bola aj rozhlasová organizácia Slobodná Európa (RFE). Autorka vychádza z predpokladu, že RFE ideový boj Československa nielen reflektovalo, ale vytváralo preň aj určitý protipól. Prostredníctvom analýzy situačných správ RFE v kontexte stanoveného obdobia práca hodnotí mieru úlohy RFE ako protipólu československej antisionistickej ideológie. Po teoretickom úvode práce (1. kapitola) autorka popisuje premeny vzťahu Československa k Izraelu a k vlastnej židovskej menšine medzi rokmi 1945-1967, a poukazuje na napätie medzi antisionizmom a antisemitizmom ako takým (2. kapitola). Predmetom poslednej kapitoly...
|
|
|
Sionismus jako forma rasové diskriminace. Od šestidenní války k přijetí rezoluce 3379
Sedláček, Tomáš ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhoršujícím se mezinárodním postavením Izraele po šestidenní válce. Začíná analýzou některých aspektů zmíněného konfliktu a končí přijetím rezoluce číslo 3379, odsuzující sionismus jako formu rasové diskriminace. Cílem práce bylo analyzovat proces, během něhož se ze státu založeného s podporou OSN, stal během necelých třiceti let jeho existence jeden z nejkritizovanějších členů této organizace. Kromě šestidenní války se analýza týká i dalších významných momentů arabsko-izraelské konfliktu v rozmezí let 1967-1975, největší prostor je pak věnován přijetí zmíněné rezoluce.Vyjma analýzy zmíněných událostí se autor pokusil definovat skupinu států aktivně vystupujících proti sionismu a Izraeli. Zároveň se též pokusil definovat, co pro jednotlivé členy tohoto nesourodého protiizraelského bloku vlastně boj proti sionismu znamenal. Práce je postavena především na analýze dokumentů OSN o Palestinské otázce ve sledovaném období. Na základě provedeného výzkumu autor usuzuje, že odsouzení sionismu jako formy rasové diskriminace bylo umožněno nejen vývojem izraelsko-palestinského konfliktu či zviditelněním palestinské otázky, ale i proměnou OSN. Postupný nárůst členských zemí umožnil arabským státům zformovat dostatečně velkou skupinu ochotnou vystupovat v OSN proti Izraeli. Významnou...
|
|
|
Antisionismus a antisemitismus v poválečném Československu, 1945-1953
Beranová, Monika ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Práce se zabývá vývojem antisemitismu a antisionismu v Československu v rozmezí let 1945 - 1953. Je rozdělena do tří částí, kdy v první jsou nejprve vymezeny pojmy sionismu, antisionismu a antisemitismu, což vytváří teoretický rámec práce. V Druhé části jsou popsány vývojové historické linie let 1945 až 1948, kdy přebírají moc ve státě komunisté. Je zde popsáno i založení státu Izrael v kontextu vývoje vztahů mezi Izraelem a Sovětským svazem a následně Izraelem a Československem, což ovlivnilo pozdější vnímání židovského obyvatelstva. Ve třetí části se práce zabývá postojem Komunistické strany Československa vzhledem k židovskému obyvatelstvu. Prolínají se zde linie, kdy strana odsuzuje antisemitismus a na druhé straně se jeví jako antisionistická a protižidovsky vyhraněná, což vrcholí v politických procesech padesátých let. Na druhou stranu Komunistická strana nechává vzniknout v padesátých letech Památník v Pinkasově synagoze, který připomíná hrůzy Holocaustu. Problematika a zapletenost vztahů Komunistické strany a židovského obyvatelstva nebyly čistě negativní či čistě pozitivní. Lze pozorovat jejich různé druhy. Liší se i v obdobích. Mají na ně vliv příkazy, které jsou řízeny Sovětským svazem z Moskvy. Strana je pak striktně dodržuje a to ovlivňuje i vztah strany k židovskému obyvatelstvu v...
|
|
|
The holocaust as a social phenomenon
Moravská, Dorota Tabitha ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práca sa zaoberá popieraním holokaustu ako spoločenským fenoménom, ktorý je považovaný za formu antisemitizmu. Popisuje korene popierania holokaustu v Európe a USA a jeho následné rozšírenie do ostatných častí sveta, pričom sa zvlášť zameriava na arabské/moslimské krajiny, kde tento jav predstavuje súčasť oficiálnej propagandy a tvorí aktívny prvok izraelsko-palestínskeho konfliktu. Práca ďalej popisuje metodológiu popierania holokaustu, čo vedie k úvahe, že popieranie holokaustu je prostriedok využívaný jednotlivcami, či skupinami s cieľom presadiť svoje širšie ideologické zámery a vo svojej podstate sa tak ponáša na činnosť totalitných ideológií a režimov pre ktoré je manipulácia s históriou účinnou stratégiou. V závere sa na základe zistení sociologických prieskumov snaží načrtnúť do akej miery sú snahy popieračov holokaustu o prienik medzi širšiu verejnosť úspešné.
|
host ::
RSS.